TOPlist

Rozdíl mezi depkou – špatnou náladou a depresí

psychoterapie sebevědomí psychologKaždý má občas špatnou náladu, nebo se cítí smutný; má „depku“. Když má ale člověk depresi, měl by co nejdříve vyhledat pomoc psychologa. Jak poznat rozdíl mezi depkou a depresí?

Smutek je normální lidská emoce, všichni jsme ji zažili a zažijeme znovu. Smutek spouští špatné zážitky, bolestivé události nebo zklamání. Jinak řečeno, máme sklon být smutní „kvůli něčemu“. To také znamená, že když se změní okolnosti nebo se z věcí vzpamatujeme, smutek zkrátka zmizí.

Deprese na druhou stranu žádný spouštěč nepotřebuje. Člověk trpící depresí může být objektivně bez problémů, přesto se ale cítí hrozně. Člověk s depresí je totiž smutný kvůli všemu. Deprese člověku změní vnímání světa a vlastního života, všechno se zdá být nepříjemné, nezajímavé, nedůležité. Deprese z člověka vysává energii a motivaci cokoliv dělat, neumožňuje cítit žádné skutečné potěšení.

Deprese s sebou často přináší také nespavost, nebo naopak nadměrnou spavost, při níž člověk prospí celou noc, ale přes den je stejně unavený a nejradši by šel spát znovu. Právě problémy se spánkem jsou často tím, co pacienta přivede do lékařské ordinace nebo k psychologovi. Následná správná diagnóza a léčba pak vyřeší nejen depresi, ale i symptom v podobě poruchy spánku.

Dalšími příznaky, které se objevují u deprese jsou ztráta chuti k jídlu, pocity viny, výčitky svědomí kvůli věcem, za které člověk nemůže, v nejhorším případě pak třeba i myšlenky na sebevraždu.

Deprese je častá nemoc, jejíž řešení je možné. Je ale třeba se s ní obrátit na odborníka.

Léčba deprese vyžaduje nejčastěji kombinaci léků a psychoterapie. Pokud myslíte, že je možné, že depresí trpíte, neváhejte vyhledat pomoc psychologa, který depresi rozpozná a pomůže s jejím zlepšením.

[Tereza Vizinová]

Nejnovější článek

Karolína Hlavatá nutriční terapeut

Když jídlo bolí

Nutriční terapeutka Karolína Hlavatá Příjem potravy je jednou ze základních potřeb živých organismů. Pro člověka je i zdrojem potěšení a plní důležité společenské role. Co ale když se jídlo stane naším nepřítelem? Každé sousto navíc je provázeno pocitem viny a strachu, že nebude jen zdrojem životodárné energie, ale stane se základem pro nechtěný nárůst hmotnosti? Když se k takovému psychickému rozpoložení přidá ještě nereálný pohled na své tělo, kdy se i při velmi nízké tělesné hmotnosti člověk cítí obézní, můžeme…

Další články

Koronavirová opatření se pomalu uvolňují a společnost se zvolna vrací k normálu. Bude to ale život jako dřív? Jak se koronavirová zkušenost promítne do našeho života a psychiky? Jak ovlivní naše vztahy a budoucnost? Rozhovor s psychologem Janem Kulhánkem Audio…

Poslechněte si rozhovor z archivu Českého rozhlasu Reegion na téma návratu do školy – srozumitelné a přehledné povídání s psycholožkou Martinou Viewegovou. Poslechnout si rozhovor s psychologem

Podle klinického psychologa není prokrastinace jen módní záležitost. Změnilo se totiž naše životní tempo a okolí na vás klade stále větší nároky. Proč někdo odkládá své povinnosti do takové míry, až přijde o zaměstnání nebo je vyhozen ze školy? Jak…

Comments are closed.